Tragédie-o Amy a Raphaelovi
Tragédie-o Amy a Raphaelovi
1.Část
Amy seděla v Raphaelově pokoji a ustavičně plakala.Byl už tak dlouho pryč... ,,Tatínku,vrať se."Přála si potichu Amy.Uslzenýma očima si prohlížela každý detail jeho pokoje.Sbírku jeho šavlí,obrazy,poličky...až si všimla jedné skříňky překryté červenou látkou.
Byla nenápadně zastrčená v nejspodnější poličce.,,Copak v ní tatínek asi ukrývá?"Řekla si,promnula si oči a přistoupila k ní.Odhrnula látku a pomalu ji otevřela...po celé místnosti se rozzářilo rudé světlo.Uvnitř ležely malé červené střípky,různě polámané.Vypadali skoro jako kousky mozaiky...byly velmi zvláštní...Zvědavá Amy si jeden z nich vzala do ruky.Chvíli si ho prohlížela,až jí po těle přejel zvláštní chlad.
,,Tati...!Kde jsi!"Zakřičela a upustila střep na zem.Její ruka zářila ještě chvíli zvláštním fialovým světlem.Otočila se a spatřila svou tvář v zrcadle.Neměla zelené oči!Její oči byli skoro bílé jako mléko a doslova svítili! ,,T..tati....pomoc..."Řekla vyděšená Amy.Byla úplně v šoku a měla strach.Najednou se dveře do pokoje otevřeli a v nich stál Raphael.Amy bušilo srdce natolik,že se nezmohla navíc než ,,Tatínku...".
Raphael měl však chladný,kamenný výraz...vypadal jinak.Jeho oči byli rudé.Skoro jako by to nebyl on...
,,Tati?...Jsi to ty...?"Řekla vystrašená dívka.
,,Jsem Raphael Sorel."Odpověděl jí Raphael a bez sebemenšího úsměvu a citu přistoupil ke skříňce se střepy.Z kapsy vytáhl další podobný střep a přidal ho k ostatním.Chvíli na ně mlčky hleděl a pak se podíval do stropu...
,,Proč jsi to otevřela?"Řekl Amy,aniž by se k ní vůbec otočil.
,,Tatínku,já...já,nevěděla že..."Začala Amy,ale Raphael jí nenechal ani domluvit.
,,Nedovolil jsem ti pátrat v mém pokoji."Řekl chladně.
Amy ho nemohla poznat.Takhle se nikdy nechoval.Ani jí neobejmul...rozplakala se znovu a potichu řekla:,,Tati,to mě ani neobejmeš?"
Raphael ale pevně sevřel šavli v pravé ruce a napřáhl se na Amy.Ta s hrůzou spadla na zem.Raphael spustil temným děsivým hlasem:
,,Tvá duše...bude...má...zabiju...tě!"
Amy vykřikla a Raphael šavli upustil.Chytil se za hlavu,jako kdyby ho bolela a klekl si na zem.Přitom vzdychal bolestí.Amy radši utekla ven z pokoje.
,,Amy!Amy!Vrať se!"Ozývalo se za ní.
,,Né!"Křičela Amy a utíkala,až v zoufalosti zakopla.Bylo to horší než noční můra.
Mezitím se z pokoje vypotácel Raphael.
,,Amy,nechci ti ublížit...všechno ti vysvětlím."Řekl jí a hleděl na ní temným zrakem.
,,Né!Já se tě bojím tati!Co se to s tebou stalo!?"Křičela Amy a odstupovala od Raphaela co nejdál.
,,Amy...budeme mít svůj vlastní svět..."Říkal jí Raphael a pomalu se belhal k ní.
2.Část
Kilik a Xianghua už byli kousek od Rouenského hradu.Jejich cílem bylo vysvobodit Amy.Velice dobře věděli,co je nyní Raphael zač.Už tam pro ní není bezpečno.
Amy se krčila v koutě a radši zavřela oči.Brzy jí Raphael položil ruku na rameno.
,,Kde mám maminku..."Řekla Amy.Tohle ještě Raphaelovi nikdy neřekla.
,,Tvá matka...chceš ji vidět?Mohu ti jí ukázat.Nemáme už moc času..."Odpověděl jí a chytil jí za ruku.
Amy se na Raphaela nedůvěřivě podívala.
,,Co se jí stalo?"Řekla.
Raphael se pousmál a vedl ji do sklepa.
,,Počkej tu."Řekl potom.Vrátil se s onou skříňkou se střepy.Amy už už chtěla utéct při pohledu na tuto věc,ale Raphael jí zastavil.Nejistě tedy kráčela za ním.Sešli to tmavého sklepa,kde Raphael zapálil louč.Zanedlouho se ocitli v místnosti,uprostřed níž bylo na stojánku umístěno veliké oko,které se dokonce dívalo.Jakmile je oba spatřilo,jeho zornička se rozšířila.Hned vedle byli veliké dveře.
Raphael k oku přistoupil a s jistotou k němu přikládal střepy jeden po druhém.Pak se vzdálil...oko a střepy dohromady vytvořily meč.
,,Soul Edge...temný a přece tak mocný...ukáže ti cokoliv bude v jeho moci..."Řekl zasněně Raphael a pohlédl na Amy.,,I tvou matku."Řekl nakonec.
Z meče se snesla veliká zář a začala z něj vystupovat mlhavá ženská postava...duše Amyny matky.
,,Amy..."Řekla ta energie.
,,M...Mami?"Řekla udiveně Amy.
,,Amy,odejdi."Řekla na to duše.
,,Cože?"Zeptala se Amy.
,,Tohle není tvůj pravý otec."Ozvalo se a Raphael se vyděsil.Rozmáchl se po duši loučí,načež se rozplynula.
,,Co to děláš!?"Vykřikla na něj Amy.
,,Chtěla zničit náš svět!"Řekl udýchaně.Nechtěl připustit,aby se Amy dozvěděla,že není její pravý otec.
,,Ty nejsi můj táta!Nemám tě ráda!Lhal jsi mi!Nevěřím ti!"Vyhrkla na něj Amy a dala se znovu na útěk.Raphael jí však chytil a odvedl jí k meči,který na ni hladově hleděl.
,,Chci pro nás to nejlepší Amy!Mám tě rád a nechci tě ztratit!Nikdy!"Řekl a pevně držel bránící se Amy. ,,Tady v těchto dveřích začíná hranice našeho velikého světa.Musíme tam jít!"Načež dveře otevřel...linulo se z nich žluté světlo...
3.Část
Kilik s Xianghuou už se dostali do hradu a všimli se otevřeného sklepení.
,,Tudy!"Řekl Kilik a rychle seběhl s Xianghuou ze schodů.Brzy se dostali k zápolící dvojici.
,,Pust´ ji ty netvore!"Rozkázal mu Kilik.
,,Amy,poslouchej mě!On není tvůj táta!Podívej se na něj pořádně!Copak je ti podobný!?"Zakřičela na Amy Xianghua.
,,Ne!Není!"Vykřikla Amy a vykroutila se z Raphaelova sevření.
,,Amy!Nesmíš pryč!Přiznávám,že nejsem tvůj otec,ale mám tě jako otec rád!"Zakřičel Raphael na Amy.
Amy se skryla za příchozí bojovníky.
,,Nech toho,copak nevíš,že to co děláš je špatné!?"Zvolal na něj Kilik.
,,Ty jeden nevychovaný pse!"Zařval Raphael,popadl svou šavli a vrhl se na něj.Bojovali tam urputně a Xianghua zatím kryla zděšenou Amy.
,,Kam mě to chce odvést!?"Zeptala se Xianghui.
,,Když do těch dveří vstoupíte,oba zemřete!Nesmíš tam jít!Vaše duše by se akorát stali potravou pro Soul Edge,kterým zemřeli i tví praví rodiče!"Rozkázala jí Xianghua.
Soul Edge dění kolem sebe dychtivě pozoroval.Duše Raphaela nebo Kilika však pro něj neměla takovou cenu...toužil nejvíce po dětské duši...a tak si o ni požádal.
,,Aaah!!!Zakřičela Amy a upadla na zem.Začala ji ozařovat fialová záře...Soul Edge z ní začal vysávat duši.
Oba soupeři přestali bojovat.V Raphaelových očích se zablesklo...viděl svou dceru umírat...v červených zorničkách se nachvíli ukázala modrá...jako by to byl on....
,,Amy!"Vykřikl a jeho výkřik se nesl celým sklepením.
,,Tati...já ti věřím...pomoz mi..."Řekla z posledních sil Amy.
Raphael pevně sevřel šavli a vrazil ji do Soul Edge...obrovskou rychlostí se všude rozhostila záře...bylo ticho...Kilik a Xianghua si odkryli oči.Na zemi klečela Amy a držela Raphaela v náručí.Jeho oči byli studánkově modré jako dřív...
,,Tati...ztratím...tě?"Řekla smutně Amy a po tvářích jí tekly slzy.
,,Amy,ztratím tě také...musím odejít...už se nikdy neuvidíme...avšak uzamkni si mě navždy do svých snů,jedině tak zůstanu s tebou..."Řekl tiše Raphael a naposledy vydechl...jeho výraz už byl prázdný a jeho oči hleděli k nebi...
,,Tatínku..."Řekla jemně Amy....
